-

Obecné informace pro autory

 

Aither slouží k publikaci původních, autorských počinů akademické a odborné obce, proto kromě vzácných a odůvodněných výjimek nepřebírá žádné již jednou publikované texty. Autorům musí autorská práva k publikovaným textům patřit bez omezení, nesmí ve své publikaci porušit autorská či jiná práva třetích osob a odpovídají plně za škodu, která by v případě takového porušení vznikla. Autoři nemohou vystupovat anonymně, souhlasí se zveřejněním informací o jejich odborném profilu i působení, a přijímají všechny konsekvence z toho vyplývající. Publikované názory nevyjadřují stanovisko redakce, veškerou odpovědnost za obsahovou stránku textů nesou jejich autoři.

Aither striktně dodržuje standartní procesy "peer-review"  Veškeré příspěvky procházejí anonymním recenzním řízením, na jehož doporučení sestavuje redakční rada jednotlivá čísla. Konečné slovo o publikaci jakéhokoli textu na stránkách Aitheru má šéfredaktor a vydavatel. Každá odborná stať je recenzována ve dvojitém slepém recenzním řízení a ohodnocena minimálně dvěma odborníky, kteří nejsou spojeni s vydavatelem.

Aither přijímá rukopisy textů pouze elektronicky, jelikož se jedná o digitální online médium. Detaily ohledně formátu souborů a formátování textu je možné získat okamžite kontaktorváním redakce. Redakce autorům ochotně pomůže s případnými technickými obtížemi či nesrovnalostmi. V krajním případě je možné doručit digitální verzi textu na fyzickou adresu vydavatele udevedou v kontaktech.

Aither s každým autorem před publikací jeho textu uzavírá písemnou smlouvu, která podle § 46 odst. 4 Autorského Zákona zajišťuje časopisu Aither výlučnou licenci a autor zároveň vyjadřuje souhlas se všemi časopisem zveřejněnými, nebo v oboru obvyklými podmínkami publikace.

Aither, resp. jeho vydavatel, nabývá licencí od autora výlučné právo na užití veškerých textů v něm publikovaných po dobu 5 let v rozsahu území užití a počtu rozmnoženin neomezeném a ke všem způsobům užití (zejména na vydání v podobě tiskových i elektronickýchrozmnoženin, rozšiřováním zhotovených rozmnoženin, sdělováním veřejnosti na internetu, a to i po částech, samostatně či v souboru nebo ve spojení s jinými díly). Kromě písemně sjednaných nebo autorským zákonem stanovených výjimek nesmějí být tyto texty přetiskovány, kopírovány ani jinak veřejně šířeny bez písemného souhlasu vydavatele. Ochranu při porušení svých autorských práv třetími osobami si však ponechává autor; vydavatel také může svým jménem zajišťovat ochranu práv nabytých licencí, avšak není to jeho povinnost. Autor souhlasí s tím, že vydavatel podle svého uvážení přijatý text malými změnami upraví, aby odpovídal pojetí a rozsahu časopisu. Smlouva mezi vydavatelem a autorem se řídí právem České republiky.

Autoří mají povinnost spolu s článkem v obecně přijímaném elektornickém formátu dodat také abstrakt v anglickém jazyce. 

 

Autoři jsou povinni dodržet níže uvedené formální požadavky časopisu Aithér:

 

Bibliografie:

Kniha:

Kahn, Ch. H., 1960, Anaximader and the Origins of Greek Cosmology, New York.

Sborník:

Gadamer, H.-G. (ed.), 1989, Um die Begriffswelt der Vorsokratiker, Darmstadt.

Článek ve sborníku:

Snell, B., 1989, „Die naturwissenschaftliche Begriffsbildung im Griechischen“, in: Gadamer, H.-G. (ed.), Um die Begriffswelt der Vorsokratiker, Darmstadt, s. 21-42.

 

Článek v časopise:

McDiarmid, J. B., 1953, „Theophrastus on the Presocratic Cause“,Harvard Studies in Classical Philology 61, s. 85-156.

 

Citace:

Citace se uvádějí vždy do poznámky pod čarou a mají následující podobu: „Kahn 1960, s. 123.“ (Celý bibliografický údaj se uvádí na konci textu. V poznámkách pod čarou se nepoužívají zkratky „ibid.“ nebo „tamt.“.)

Pro citaci řeckých a latinských textů se používají zkratky, které se uvádějí do závorky za citovanou pasáž; např. pasáže z dialoguSymposion se citují „(Symp. 191d1-e3)“

Zkratky:

Zkratky řeckých a latinských textů odpovídají normě OIKOYMENH (pro kontrolu a kvůli vypracování seznamu zkratek uvádějte na konci svého příspěvku seznam zkratek).

PRAVIDLA PRO PSANÍ ŘECKÝCH VLASTNÍCH JMEN 

1. Psaní řeckých vlastních jmen se řídí podle pravidel stanovených v níže uvedených publikacích; jedná se především o psaní diakritických znamének délky nad některými samohláskami, především nad „a“ (např. Prótagorás, Anaxagorás) a nad „i“ (např. Plótínos) 
2. Vzory skloňování řeckých vlastních jmen se řídí genitivem řeckého jména ( Sókratés – gen. Sókrata atd.). Vl. ř. jména končící na –ás se skloňují podle vzoru žena ( Hippiás – gen. Hippiy, Anaxagorás – gen. Anaxagory). 
3. Názvy Platónových dialogů se uvádějí takto: dialog Parmenidés, gen. dialogu Parmenidés 

- Encyklopedie antiky, Academia, Praha 1973 (s výjimkou skloňování vl. jmen na –ás) 
- Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 
(Sporné případy je nutno řešit dle řeckých slovníků, zejm. Pape) 

PRAVIDLA PRO PSANÍ PŘEJATÝCH SLOV 

V případě slov přejatých se jedná o již zavedená cizí slova, která jsou součástí českého textu a jsou průběžně skloňována podle odpovídajících českých vzorů. Pro správné skloňování je přitom rozhodující genitiv (logos - gen. logu, mímésis – gen. mímése); při nejasnostech o správné podobě genitivu nebo psaní délek platí totéž pravidlo jako v případě vlastních jmen. Pro přejatá slova nepoužíváme italiku (kurzívu). 

PRAVIDLA PRO TRANSKRIBOVÁNÍ Z ŘEČTINY 

1. při transkripci z řečtiny se vždy používá italika (kurzíva) 
2. základní princip je přepis jednoho řeckého znaku jedním českým (transliterace) bez ohledu na výslovnost v řečtině (např. jako elegchein)
3. při transkripci z řečtiny se netranskribuje délka řeckých samohlásek, s výjimkou samostatných znaků η, ω (např. psyché) 
4. těžký přídech (na začátku řeckého slova) se transkribuje jako „h“ – v případě, že je těžký přídech nad (řeckou) samohláskou, píše se „h“ na začátku slova (např. hestia); v případě, že je těžký přídech nad ρ (ró), píše se na druhém místě po „r“ (např. rhétoriké); lehký přídech se netranskribuje (např. Achilleus) 
5. zvláštní pravidla: 
- ióta subskriptum se netranskribuje 
- η, ω se transkribují jako „é“, resp. „ó“ 
- nepravá dvojhláska ου se transkribuje „ú“ 
- σ, ς se transkribují jako „s“ 
- ζ se transkribuje jako „z“ 
- θ se transkribuje jako „th“ 
- ξ se transkribuje jako „x“ 
- φ se transkribuje jako „f“ 
- χ se transkribuje jako „ch“ 
- ψ se transkribuje jako „ps“ 
- υ se transkribuje jako „y“ 


PŘI CITACI LATINSKÝCH PASÁŽÍ NEBO VÝRAZŮ SE VŽDY POUŽÍVÁ KURZÍVA